Výpověď civilního svědka o mimozemské invazi v Bernu

„Zrovna mi končila služba, když přišel rozkaz k evakuaci. Klaksony, sirény, vysílání na všech kanálech. I ty zatracené billboardy a pouliční vývěsky nám říkaly, že máme vypadnout z města. Zavolal jsem ženě, nebo se o to alespoň snažil, ale všechny sítě byly přetížené… přetížení nebo nefunkční. Bydleli jsme v centru města, v dělnické čtvrti. Zrovna jsem končil kontrolu svého úseku protitiberiové zdi na východní straně města. Byl jsem přes půlku města daleko.

Za deset minut jsem opustil auto a začal utíkat. Výjezdy byly zacpané do deseti minut prvního poplachu, a ve městě vypukl chaos. O několik vteřin později jsem sprintoval podél holovicích kiosků a na všech, které ještě vysílaly, jsem viděl jen zkázu. Smrt, oheň… (vyslíchaný pokládá hlavu do dlaní,48 sekund si nesrozumitelně něco mumlá)

…tak běžím a najednou slyším to hluboké bzučení. Nejdřív jsem myslel, že je praskání z veřejných hlásičů, které se před pár minutami odmlčely. Ale bylo to něco jiného. Jako stroj, ale živý, Začalo to sílit, víc a víc, obloha byla černočerná, zdi města se zhroutily, zdi, které jsem pomáhal stavět… a ty věci, věci na obloze…

(vyslýchaný klade na 32 sekund hlavu do dlaní a něco si nesrozumitelně mumlá)

…zářivé, modré a lesklé. Stroje, ale živé. Utíkal jsem dál. Pálily mě plíce, píchalo mě v boku, ale pořád jsem se blížil k centru města. Na obloze byla nějaká věc, stejná jako ty ostatní, ale obrovská, ohlušující, obrovitý kotouč, který se otáčel kolem středu, nějakého kontrolního stanoviště. Byl jsem dost blízko, abych zjistil, jak to funguje. Bylo to téměř nade mnou, nad středem Bernu, zářilo to a vydávalo to nějakou energii.

Sklopil jsem hlavu a dal se do běhu. Na sekundu všechno ztichlo, jako kdyby ta obří věc vysála hluk ze vzduchu. Potom všude kolem vybuchlo světlo. Upadl sem na zem a zakryl si oči. Všude samé světlo a pak ticho.

Když jsem se probral… nebylo žádné centrum Bernu, žádná dělnická čtvrť. Všechno bylo pryč. Jenom jáma, vyhrabaná v zemi, jáma všude tam, kde kdysi bývalo město. A v samém středu něco modrého… zářivě modrého…“

Zvukový přepis(překlad) – výpověď mistra civilního sboru Martina Hofesommera z Bernu, v hypnotické regresi